SEŘÍZENÍ PŘEDSTIHU ZÁŽEHU

      Jedním z předpokladu dobrého výkonu motoru je nařízení správného okamžiku zažehnutí paliva ve válcích, tj. takového okamžiku, aby ze spáleného paliva v čase, který je k jeho hoření k dispozici bylo využito co největší množství energie.
      Je-li zážeh předčasný, působí expanzní tlak předčasně shořelého paliva proti otáčení (působí před tím, než píst dosáhne horní úvratě). Tím se snižuje výkon.
      Je-li zážeh zpožděný, neprohoří všechno palivo v aktivním pracovním cyklu, dohořívá v kanálech hlavy, popř. i v potrubí
a motor pracuje opět ze ztrátami.

      a) Pro motor vozů Škoda 100 i 100 L a malý rozdělovač je nastaven jako nejvýhodnější okamžik počátečního (zákla-
dního) zážehu 5° (vzhledem k možnému rozptylu rozdělovače uvádí se i jako 5 +- 1°) před tím, než se natočí klikový hřídel
do horní úvratě.
      Pro velký rozdělovač je stanoven základní předstih 8° s tolerancí +2° Zvětšil se z původního předpisu 4°, protože dává motoru pružnější chod a navíc se nezvětšují škodlivé exhalace ve výfukových plynech.
      Tvar spalovacího prostoru v závislosti na velikosti komprese činí motor necitlivým ke změnám vyplívajícím z oktanové hodnoty paliva, takže předstih zůstává beze změny pro paliva od 85 oktanů výše. Na tento základní předstih navazuje potom za chodu motoru automatická regulace předstihu.

      b) Pro motor vozu Škoda 110 L a malý rozdělovač je stanoven základní předstih na 3° (vzhledem k možnému rozptylu
3 +- 2°), a to pro palivo od 92 oktanů výše.
      Pro velký rozdělovač je určen základní předstih 3° +- 1° a platí pro palivo od 90 oktanů výše.
      Na takto seřízený předstih shodně s motory vozů Škoda 100 a 100 L navazuje automatická regulace předstihu.
      Nejběžnější způsob seřizování předstihu je mechanické nastavení rozdělovače s kontrolou na zážeh v libovolném válci.

      1. Uvolní nebo vyjmou se svíčky, aby nebylo nutné překonávat kompresní tlak ve válcích. Tahem za řemen větráku, popř. klíčem se pootočí motorem, až je vrub na zadní straně řemenice klikového hřídele proti stupnici na víku rozvodových kol v ta-
kové poloze (stupních), jak to vyžaduje základní předstih (viz. údaje v odstavcích a, b). Motorem se otáčí doprava, aby se vymezila vůle v převodech pohonu rozdělovače.
      2. Rozdělovač se uvolní v držáku povolením stahovacího šroubu držáku a zapne se zapalování.
      3.Vytáhne se střední kabel z hlavice rozdělovače (přívod vysokého napětí ze zapalovací cívky) a konec kabelu se přidrží ve vzdálenosti 3-5 mm od bloku motoru, popř. od jiné součásti vodivě s ním spojené. Rozdělovačem se pootočí vpravo
a pomalu se vrací zpět. Poloha rozdělovače pro nastavený předstih je dána okamžikem přeskočení jiskry z kabelu na motor.
V této poloze se rozdělovač zajistí stahovacím šroubem držáku rozdělovače.

      Vlivem usazenin ve spalovacím prostoru apod. se může časem stát, že takto nastavený předstih nemusí být nejvýhodnější; motor může ztrácet na výkonu neboklepat. Proto je při seřizování určitým kritériem zkouška na silnici. Nejvýhodnější je takový předstih, při kterém zahřátý motor plně zatíženého vozu při prudkém zrychlení na přímý záběr s počáteční rychlostí asi 40 km/h (při zařazeném IV. rychlostním stupni) lehce klepe. Pracuje-li za těchto podmínek motor tiše, je předstih malý, při hlučném klepání je velký.
      Spaluje-li se benzín vyšších oktanových čísel (přes 95), nemusí se klepání ani za nejnepříznivějších podmínek pro předstih objevit. Jsou-li v tomto případě pochybnosti o tom, je-li předstih vyhovující, je směrodatná zkouška akcelerační pružnosti vo-
zu. Zkouší se nejlépe jízdou do kopce od zvolené značky k jiné značce. K první značce se přijíždí stejnoměrnou rychlostí, akceleruje se a měří se čas k dosažení druhé značky.
      Objektivní je vždy jen zkouška na motorové brzdě, nebo na zařízení, které ji nahrazuje - jako zkouška na válcích apod.
      Natočením rozdělovačem vlevo se předstih zvětšuje, natáčením vpravo se zmenšuje.
      Kontrola seřízení předstihu se doporučuje po ujetí 10 000 km; zároveň se kontrolují kontakty přerušovače.
      Automatickou změnu předstihu, která závisí na počtu otáček a zatížení motoru, řídí, jak již bylo uvedeno, odstředivý
a podtlakový regulátor.
Se vzrůstajícím počtem otáček, kdy se zkracuje čas, po který může palivo hořet, než se otevřou výfukové ventily, je nutné, aby zapálení směsi nastávalo dříve. Předstih se zvětšuje natáčením vačky v rozdělovači odstředivým regulátorem (obr. 1a, 1b). Tato regulace vyhovuje, pokud motor pracuje s plným zatížením, tj. nasává-li bohatou směs. Uvolní-li se akcelerační pedál, nasává se chudší směs, která prohořívá pomaleji než směs bohatá, a ani mechanická regulace (odstředivým regulátorem) nepostačí k ekonomickému využití paliva. V tomto případě je nutno zvětšit ještě více předstih aby se prodloužila doba hoření; to obstarává podtlakový regulátor, řízený vzniklým podtlakem v hrdle karburátoru (obr. 2).

MONTÁŽNÍ PRÁCE A OPRAVY

      Z vozu se demontuje rozdělovač; vyšroubuje se šroub z držáku rozdělovače na motoru a rozdělovač se vyjme. Není-li
to nutné, neuvolňuje se stahovací šroub držáku, aby se nemusel po zpětném namontování rozdělovače kontrolovat předstih.
      Při zpětné montáži motoru se rozdělovač montuje se sejmutou hlavicí, aby se mohlo natáčet hřídelem, než zapadne do drážky poháněcího hřídele.
      Z případných oprav přichází v úvahu výměna kontaktu přerušovače a kontrola a výměna kondenzátoru.
      Neopravitelné kontakty je nutno nahradit novými. Z čepu pro přerušovací raménko se odejme vytlačením do strany podkovovitá zajišťovací podložka, odebere se vyrovnávací podložka, pružina raménka se přitlačí k raménku a z držáku kontaktu se vysune ven z rozdělovače. Demontuje se matice šroubu primárního přívodu, odpojí se kondenzátor, šroub se vtlačí dovnitř rozdělovače a všechny součásti s ním související se vyjmou. Pak je možno vyšroubovat šroub kontaktu ze základové desky a kontakt odejmout.
      Při zpětné montáži se nasadí nejprve držák s pevným kontaktem a zajistí se šroubem jen proti vypadnutí. Potom se nasadí přívodní šroub primárního přívodu s nasazeným přípojem raménka, izolační pásek a izolační podložka. Z vnějšku se nasadí na šroub malé izolační podložky, které jej ustředí a izolují v tělese, dále se přiloží izolační podložka, plochá podložka, navlékne se kabelové očko kondenzátoru, šroub se upevní stažením matice přes pružnou podložku a doplní se další pružnou podložkou a maticí.
      Do pružiny raménka se nasadí čep přípoje raménka a vše se nasune do rozdělovače, aby přípoj zapadl do otvoru v držáku kontaktu. Raménko se pak zajistí podložkami a seřídí se kontakty.
      Vynechá-li zapalování, popř. přestane úplně fungovat, nebo opalují-li se příliš kontakty přerušovače, může být chyba v kondenzátoru. Nevyhovující kondenzátor se musí nahradit novým (kapacita 0,27 µF).